ČESKO / PRÁVA A KAŽDODENNÍ ŽIVOT
Stejnopohlavní partnerství už není jen formulář. Rovnost to ale ani v roce 2026 není
Od ledna 2025 mohou dva muži nebo dvě ženy uzavřít partnerství stejným obřadem jako manželé, vzniká jim společné jmění a mají nárok na pozůstalostní důchod. Od července téhož roku už trans lidé kvůli změně údajů v dokladech nemusejí podstoupit operaci ani sterilizaci. Obě změny mají skutečný dopad, zároveň ale narážejí na hranice, které jsou při narození dítěte, společném osvojení nebo jednání na matrice pořád dobře vidět.
ČESKO / 2026
Partnerství přineslo jistoty, které lidé doma opravdu řeší. Rozdíly proti manželství tím ale nezmizely.
Na české radnici dnes mohou dva muži nebo dvě ženy projít obřadem, který se v mnohém neliší od svatby. Vyberou si místo, domluví termín, přivedou svědky a mohou si zvolit společné příjmení. Po obřadu se jejich majetek řídí podobnými pravidly jako majetek manželů. Když jeden z nich zemře, druhý už nestojí mimo první dědickou třídu a může žádat o vdovský nebo vdovecký důchod.
Na úředním dokladu však není manželství. Je na něm partnerství. Tento rozdíl může vypadat jako spor o jedno slovo, dokud pár nezačne řešit rodičovství, společné osvojení dítěte nebo uznání sňatku uzavřeného v zahraničí. Tehdy se ukáže, že Česko od 1. ledna 2025 udělalo velký praktický krok, ale právní rovnost nezavedlo.
Dvě tváře má i změna pro trans lidi. Stát po nich od 1. července 2025 už nesmí chtít chirurgický zákrok a znemožnění reprodukční funkce jen proto, aby jim změnil údaje v matrice. Člověk ale stále vstupuje do zdravotnického systému, potřebuje potvrzení sexuologa a úřední postup uznává pouze změnu z mužského pohlaví na ženské nebo naopak.
Česko v roce 2026 proto není ani hotovým příběhem o rovnosti, ani zemí, kde se nic neposunulo. Je to místo, kde se každodenní život změnil rychleji než některé zákony a kde se právní pokrok nejlépe pozná podle velmi obyčejných situací: společné hypotéky, návštěvy matriky, rodného listu dítěte nebo občanky, která konečně odpovídá člověku před úřední přepážkou.
Nové partnerství změnilo věci, které se doma opravdu řeší
Do konce roku 2024 mohly páry stejného pohlaví vstupovat do registrovaného partnerství podle zákona z roku 2006. Tento svazek dával vztahu základní právní rámec, ale nevytvářel společné jmění a dlouho neposkytoval ani nárok na pozůstalostní důchod. Obřad navíc působil spíš jako úřední úkon než jako rovnocenná rodinná událost.
Zákon č. 123/2024 Sb. zavedl od 1. ledna 2025 partnerství přímo do občanského zákoníku. Definuje je jako trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství. Pokud jiný předpis nestanoví výjimku, používají se na partnery obdobně pravidla pro manžele, vdovy a vdovce.
V praxi to znamená společné jmění, silnější postavení při dědění, vzájemnou vyživovací povinnost i pozůstalostní důchod. Změna se netýká jen mladých párů plánujících obřad. Je důležitá i pro lidi, kteří spolu žijí dvacet let, splácejí byt a chtějí mít jasno, co se stane při nemoci, úmrtí nebo rozchodu.
Zájem ukázal, že páry tento rozdíl vnímaly. Podle údajů Ministerstva vnitra uzavřely stejnopohlavní páry během roku 2025 celkem 1 738 nových partnerství. Starší registrovaná partnerství přitom automaticky nezanikla. Lidé v nich mohou zůstat, nebo spolu mohou uzavřít nové partnerství; v takovém případě znovu absolvují celý proces uzavření svazku a původní registrované partnerství tím zanikne.
Právě tady vzniká první z častých omylů. „Registrované partnerství“ a „partnerství“ nejsou od roku 2025 dvě označení pro totéž. Starší forma dál existuje pro páry, které do ní vstoupily nejpozději 31. prosince 2024. Nová partnerství už vznikají podle občanského zákoníku a mají podstatně širší účinky.
Manželství zůstalo vyhrazené muži a ženě
Český občanský zákoník stále definuje manželství jako trvalý svazek muže a ženy. Parlament v roce 2024 schválil širší partnerství, nikoli manželství pro všechny. Pár stejného pohlaví tak může mít společné jmění, stejné příjmení a velkou část práv manželů, ale stát jeho svazek dál pojmenovává jinak.
Nejde pouze o prestiž názvu. Slovo „partnerství“ na úředním dokladu samo prozrazuje, že jde o pár stejného pohlaví. A jakmile zákon stanoví výjimku z obecného pravidla, podle něhož se partnerství řídí stejně jako manželství, rozdíl se znovu objeví. Nejvýraznější výjimky se týkají dětí.
Zvláštní pozornost potřebují také páry, které se vracejí ze zahraničí. Česká správní praxe zapisuje zahraniční svazky osob stejného pohlaví do zvláštní matriky jako partnerství. Rozsudek Soudního dvora EU ve věci Wojewoda Mazowiecki ze dne 25. listopadu 2025 však stanoví, že členský stát musí pro účely práv vyplývajících z práva Unie uznat manželství dvou občanů EU stejného pohlaví, pokud je legálně uzavřeli v jiném členském státě při skutečném využití volného pohybu a pobytu. Pokud je přepis oddacího listu jedinou cestou k uznání, stát jej nesmí odmítnout jen proto, že domácí právo takové manželství neumožňuje.
Rozsudek nezavedl manželství pro všechny v českém rodinném právu a neřeší automaticky každý sňatek uskutečněný během krátké cesty do zahraničí. Německý, rakouský nebo nizozemský oddací list proto pro navrátilce není hotovou odpovědí na všechny české otázky. Výsledek může záviset na občanství obou lidí, jejich předchozím pobytu, konkrétním právu, které uplatňují, a postupu zvláštní matriky. U složitějších případů se vyplácí písemné rozhodnutí a právník se zkušeností s právem EU.
Přiosvojení ano, společné osvojení ne
Od 1. ledna 2025 může partner osvojit dítě, jehož právním rodičem je druhý partner. Takzvané přiosvojení je zásadní pro rodiny, v nichž dítě od narození vychovávají dva lidé, ale v rodném listu byl dosud uveden jen jeden z nich. Po pravomocném rozhodnutí soudu získá druhý člověk postavení rodiče se všemi běžnými povinnostmi a právy; nejde už jen o osobu, kterou škola, nemocnice nebo úřad přijímá na základě plné moci.
Ani tady se však nic neděje automaticky. Partnerství samo druhého rodiče do rodného listu nepřidá. O osvojení rozhoduje soud podle zájmu dítěte a konkrétní situace rodiny. Zákon navíc výslovně stanoví, že domněnky rodičovství používané u manželů se na lidi v partnerství neuplatní. Když tedy jedna ze dvou žen v partnerství porodí dítě, její partnerka se právním rodičem nestane jen na základě jejich svazku.
Společné osvojení dítěte, které není právním dítětem ani jednoho z partnerů, zůstalo párům stejného pohlaví uzavřené. Jednotlivec může za zákonných podmínek žádat o osvojení sám, ale pár nemůže být od začátku posuzován jako dva budoucí osvojitelé. Tato mezera není drobným legislativním detailem. Určuje, kdo může podepsat souhlas s léčbou, kdo má vyživovací povinnost, komu zůstane dítě po smrti právního rodiče a zda dítě automaticky dědí po obou lidech, kteří je vychovávají.
Nové partnerství tedy odstranilo část nejtvrdších nerovností, ale zachovalo hierarchii mezi rodinami. Ve vztahu dvou dospělých se práva partnerů přiblížila právům manželů. U rodičovství stát stále rozlišuje podstatně víc.
Úřední změna pohlaví už nevyžaduje operaci
Druhá velká změna začala nálezem Ústavního soudu z 24. dubna 2024. Soud označil povinný chirurgický zákrok včetně sterilizace za nepřiměřený zásah do tělesné integrity, osobní autonomie a lidské důstojnosti trans lidí. Napadená ustanovení zrušil ke 30. červnu 2025, aby zákonodárci dostali čas přijmout nová pravidla.
Parlament ucelenou novou úpravu v dané lhůtě nepřijal. Ministerstvo zdravotnictví proto vydalo metodický pokyn účinný od 1. července 2025. Podle něj už pro úřední změnu pohlaví nejsou nutné operace ani hormonální léčba. Ošetřující sexuolog může vystavit potvrzení po dokončení diagnostického procesu a potvrzení diagnózy. Metodika uvádí, že diagnostická fáze obvykle trvá šest až dvanáct měsíců a konečné potvrzení by se mělo vydávat nejdříve v osmnácti letech.
Pro tělesnou autonomii je to skutečná změna. Člověk už nemusí podstoupit nevratný zákrok, který sám nechce nebo zdravotně nemůže absolvovat, jen aby získal odpovídající doklady. Podle údajů zveřejněných Českou televizí si během prvních dvanácti měsíců nového režimu změnilo pohlaví v dokladech téměř 1 400 lidí.
Současně nejde o sebeurčení na matrice. Postup dál vede přes sexuologii, používá diagnózu F64.0 a pracuje pouze s přechodem mezi mužským a ženským pohlavím. Nebinární lidé nemají samostatný údaj, který by si mohli zapsat do českých dokladů. Dostupnost sexuologické péče, délka objednacích lhůt a individuální průběh diagnostiky navíc mohou ovlivnit, jak rychle se člověk k potvrzení dostane.
Pro české občany, kteří žili a změnili své údaje v jiné zemi EU, je důležitý také rozsudek Soudního dvora EU ve věci Shipova z 12. března 2026. Podle něj členský stát nemůže znemožnit změnu údajů v matrice občanovi, který využil volný pohyb a pobyt v jiné členské zemi. Ani tento rozsudek nenahrazuje český administrativní postup, ale při rozporu mezi zahraničními a českými doklady může být podstatným právním základem.
Zákaz diskriminace není totéž co život bez předsudků
Český antidiskriminační zákon zakazuje znevýhodnění kvůli sexuální orientaci i pohlaví; pod diskriminaci z důvodu pohlaví zahrnuje také pohlavní identifikaci. Ochrana se vztahuje například na zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péči, veřejně nabízené zboží a služby nebo bydlení. Hotel, realitní kancelář, zaměstnavatel ani restaurace proto nemohou hosta, zájemce o byt nebo pracovníka odmítnout jen proto, že je gay, lesba, bisexuální nebo trans.
Zákonná ochrana však sama neříká, jak bude vypadat konkrétní večer, pracovní pohovor nebo cesta vlakem. Online průzkum Agentury EU pro základní práva z roku 2023, zveřejněný v květnu 2024, ukázal tuto dvojí zkušenost poměrně přesně. V Česku se 52 procent respondentů označilo za poměrně nebo velmi otevřené ohledně své LGBTIQ identity. Současně se 48 procent často nebo vždy vyhýbalo držení partnera či partnerky za ruku na veřejnosti a 24 procent se vyhýbalo některým místům ze strachu z napadení.
V roce před průzkumem se 35 procent českých respondentů cítilo diskriminováno alespoň v jedné sledované oblasti. Obtěžování uvedlo 63 procent, útok během předchozích pěti let 12 procent. Jen osm procent lidí, kteří zažili fyzický nebo sexuální útok, jej oznámilo policii. Jde o dobrovolný online průzkum, nikoli o sčítání všech queer lidí v zemi, ale výsledky ukazují, proč nelze obecnou pověst Česka zaměnit za zkušenost každého člověka.
Od 1. ledna 2026 se posílila i trestněprávní ochrana. Novela trestního zákoníku č. 270/2025 Sb. doplnila sexuální orientaci a pohlaví mezi předsudečné motivy u vybraných trestných činů, při ukládání trestu i mezi přitěžující okolnosti. Změna dává policii, státním zástupcům a soudům přesnější oporu pro pojmenování motivu útoku. Neznamená však, že bude každý incident správně rozpoznán bez důkazů nebo že oznámení automaticky skončí odsouzením.
Praha není celé Česko a jeden žebříček není cestovní mapa
Praha má největší koncentraci queer podniků, kulturních akcí a poradenských služeb a k tomu každoroční festival Prague Pride. Brno má vlastní Pride Week a ani filmový festival Mezipatra se neomezuje jen na hlavní město. Komunitní skupiny a menší akce fungují také v Olomouci, Ostravě, Plzni, Táboře, Mostě, Ústí nad Labem, Příbrami nebo ve Slavičíně. Ne všechny jsou stejně velké a ne všechny fungují každý rok, ale vyvracejí představu, že queer život končí za pražským okruhem.
Stejně nepřesné by bylo tvrdit, že určitá česká města jsou automaticky vstřícná a jiná nepřátelská. Zkušenost se mění podle konkrétního podniku, akce, denní doby i lidí kolem. Cestující pár může během jedné návštěvy projít bez jediné poznámky a jindy narazit na obtěžování tam, kde ho nečekal. Právní žebříček neměří chování každého číšníka, pronajímatele nebo kolemjdoucího.
ILGA-Europe zařadila Česko v Rainbow Map 2026 na 24. místo ze 49 zemí se skóre 42 procent. Devítibodový nárůst spojila především s koncem povinné operace a hormonální léčby při úřední změně pohlaví a s rozšířením trestněprávní ochrany. Žebříček hodnotí zákony a veřejné politiky. Není doporučením, kam jet na víkend, ani známkou osobní bezpečnosti.
Kdo pomáhá s doklady, právní radou i po útoku
Při uzavírání partnerství, přiosvojení dítěte nebo zápisu zahraničního sňatku hodně usnadní přesný seznam dokladů vyžádaný od úřadu předem. Český občan vracející se ze zahraničí může potřebovat cizozemský matriční doklad, úřední překlad, případně vyšší ověření a podklady pro zvláštní matriku v Brně. Písemné rozhodnutí je pro další postup podstatně použitelnější než pouhý ústní výklad úřadu.
Při diskriminaci hodně záleží na důkazech. Uložené zprávy, e-maily, nabídka práce nebo bydlení, jména svědků a co nejpřesnější popis toho, co se stalo, mají později velkou váhu. Veřejný ochránce práv přijímá podněty v oblastech, které pokrývá antidiskriminační zákon. Bezplatnou pomoc v otázkách partnerství, duhových rodin, diskriminace a uznávání zahraničních svazků nabízí právní poradna spolku Prague Pride. Lidem zasaženým předsudečným násilím pomáhá In IUSTITIA; trans a nebinárním lidem poskytuje informace a komunitní podporu spolek Trans*parent. Online poradna sbarvouven.cz se zaměřuje na coming out, identitu a podporu blízkých.
V bezprostředním ohrožení pomáhají tísňová čísla 112 a 158. Při oznámení incidentu mají váhu i výroky nebo okolnosti, které ukazují na předsudečný motiv. Samotné oznámení výsledek nezaručuje, ale bez zachyceného motivu může případ v evidenci vypadat jako běžná potyčka nebo poškození věci.
Posun se pozná podle toho, co už člověk nemusí obcházet
Největší změny let 2025 a 2026 nejsou abstraktní. Partner už nemusí zvláštní smlouvou nahrazovat každou část společného majetkového života. Pozůstalý člověk nezůstává automaticky bez vdovského či vdoveckého důchodu. Rodič, který roky vychovává dítě svého partnera, může žádat o jeho osvojení. Trans člověk už nemusí za odpovídající doklady platit operací. Předsudečný motiv útoku má v trestním právu jasnější místo.
Stejně konkrétní je i to, co se nezměnilo. Dva lidé stejného pohlaví v Česku stále nemohou uzavřít manželství. Nemohou společně osvojit dítě, které není právním dítětem ani jednoho z nich. Druhý rodič nevzniká automaticky narozením dítěte do partnerství. Úřední změna pohlaví pořád vede přes diagnózu a specialistu a české doklady nepočítají s nebinárním údajem.
Česko se tak v roce 2026 posunulo z právního provizoria k použitelnějším pravidlům, nikoli k úplné rovnosti. Pro člověka, který přijíždí na pár dní, se tento rozdíl nemusí vůbec projevit. Pro pár, který se vrací domů se zahraničním oddacím listem, pro rodiče před soudem nebo pro trans člověka čekajícího na potvrzení ale rozhoduje o tom, zda jeho běžný život systém bez dalšího uzná, nebo ho nechá znovu dokazovat.
Manželství pro všechny zůstává otevřenou otázkou
Partnerství podle občanského zákoníku platí od 1. ledna 2025, nový postup úřední změny pohlaví od 1. července 2025 a širší trestněprávní ochrana od 1. ledna 2026. Česká úprava ale zatím nezná manželství pro všechny, společné osvojení ani nebinární údaj v dokladech. Právě v tomto rozdílu se rozhoduje o každodenním životě konkrétních párů a rodin.
